Víte, co si přejete?

Nové video nebo sci-fi se objeví v kinech, na internetu nebo v TV a hned se nám po internetu množí fóra s nadpisy a obsahem v tom duchu, jak by z řečeného bylo přece dokonalé MMO! Podobná mánie již postihla řadu her - Avatar, Halo, Firefly... Ale přesto, že tyto hry byly v čilém vývoji, většina z nich byla pozastavena nebo prostě zrušena dávno před tím, nežli se hře podařilo získat nějaké tržní momentum.

Jde o to, že nějak a kvůli nějakému důvodu si naše hlava myslí, že pouze proto, že nás něco činí šťastným/pobaveným, automagicky to znamená i to, že se z toho prostě musí stát MMORPG, abyste si danou věc udrželi nonstop v srdci! Problém je ovšem, že vaše náklonnost k něčemu neznačí stejně nutně skvělou hru. Nevěříte nám? Pak nadešel čas pro pár příkladů...

I. The Sims

The Sims je zábavná rodinná hra, až do té doby, nežli zjistíte, že je mnohem zábavnější vaše svěřence tak trochu trápit než jim podkuřovat. Nebudeme si lhát, že všechny baví jen to, co jim nalinkovali tvůrci. Ruku na srdce - když se objevil Grim Reaper, aby si odvedl nějakého simáka, jistě jste mu hned propadli... Veškeré smysluplné hraní šlo rázem z okna ven a vy jste začali nenápadně dělat věci, jako třeba shromažďovat pokažená PC do prostředka zatopené kuchyně a škodolibě čekali, co se asi stane a komu...


Pokud vám není pod 11 nebo nad 37 a nejste žena s více kočkami jak známými muži, tak je vám jasné, že jen málokdo hrál The Sims v tom jediném směru, jaký mu tvůrci naplánovali. Na destrukci je cosi nepopsatelně přitažlivého, což platí i pro její virtuální variaci...

V The Sims navíc nejsou žádné příběhové linie, žádné epické pozadí a chytlavé kulisy, jenž by vás přiměly trávit nad hrou týdny času. Maličko hře pomohly všelijaké nudistické patche a ptákovinky, nicméně to znamená ještě jednu důležitou věc: tohle je evidentně cesta, jakou komunita a hráči chtějí přijmout a užívat si tuto hru.

Sims Online musely selhat, jelikož hra odstranila onu jedinou lákavou věc, která na ní některé hráče přitahovala - možnost opatchovat si a omodovat dle svého uvážení veškerý obsah. Potom se rozhodli přidat ještě něco, co žádné Sims nemají - naksriptovaný příběh.

A tím šlápla dle názoru mnoha simmerů firma vedle: hráči chtěli mít možnost hrát si na nemilosrdného i hodného boha, jenž si mohl se svými virtuálními mazlíčky dělat, co se mu zamanulo. Děsivé, ale pravdivé.

II. Lego Universe Online

Každý má přece rád LEGO! Ano, to je pravda, ale většině z nás stačí jako mládežník si postavit vícebarevnou zeď nebo nějaký předmět, či si jen tak hrát s figurkami. Dáváme zde v realitě prostor vlastní fantazii a kreativitě, takže je příběh takový, jaký jej chceme mít - proto se v případě tohoto titulu na nucený příběh lidé dívají jako na cosi nepřístojného. LEGO je zábavné, když si s ním hrajete vy, ale pokud si s ním hraje někdo jiný, nebo si dokonce ono samo hraje se sebou, tak to již takový trhák není...


Nikdo nechce své výtvory sdílet s jinými legaři. A proč by taky měl chtít? Jelikož v každé stavebnici je počet dobrých kousků omezený, takže když stavíte s někým, ty lepší na vás nezbudou a vám tak nezbude dost materiálu k vyjádření své kreativity.

Tím se blížíme k dalšímu faktu, proč Lego Universe Online nebyl úspěšný titul, hra vás totiž nutí to, co si vytvoříte, použít proti tomu, co si vytvořil jiný hráč. V ten okamžik se řadu lidí Lego Universe Online přestalo být nostalgickým výletem a namísto toho se na hru zdravě naštvali a prostě odešli.

III. The Matrix Online

Když se zjevil zčistajasna film The Matrix, byla řada lidí u vytržení. Šla na něj 10x do kina, posbírala z něj všechny figurky, koupila si s ním tričko a nosila stejné brýle, jako místní hrdinové.

The Matrix Online měl vše, pro co kdy matrixovský geek žil - vlastně se zdál být pro něj naprostým rájem. Je tedy jasné, že jeho pravověrní fandové byly z jeho uvedení na větvi. Lidi okolo The Matrix byli bez sebe štěstím, když se dozvěděli, že se hra připravuje a nabídne jim vše, po čem tak touží: Kung-Fu simulátor plný drsných enemistů, krásných žen a dalších radostí. Zde dostává navíc sezení fyzického těla u PC zcela nový rozměr...

Poté si fandové hru zahráli a něco v nich umřelo... Mnoho z nich hra znechutila natolik, že zcela vážně uvažovali, že kvůli této hrůze hraní nechají navždy: bugy, pády, neodsýpající hratelnost, frustrace z mizerného ovládání, seznam byl dlouhý... Podobní lidé si nechali médium s hrou na poličce, aby jim připomínalo cosi důležitého: dobrý herní svět je přelétavá záležitost a nic jistého - i toho největšího fanouška může odradit (a taky odradí) mizerná implementace toho či onoho.

IV. Star Trek Online

I tento titul mohl řadu lidí zklamat. Což je o to nepříjemnější zjištění, když vysázíte 300 za Life Time Subscription. Ale začněme od začátku... Ve Star Treku je tolik ras a postav, že si zde každý najde toho svého oblíbeného, do jehož kůže se tak nějak vtělí.


I tehdy, když jste oním vzácným typem osoby, jemuž připadá Star Trek stupidní, i tehdy jste si ale jistě dobře vědomi všech odkazů a vtípků na tento žánr v dnešní pop-kultuře. Star Trek je všude a jeho slovy, odpor proti němu je marný!

Už v době beta-testu se Star Trek Online profiloval jako věc, která prostě nemusí sedět každému, hardcore jádro fandů nevyjímaje. Jak to tak u podobných her bývá, vývojáři se snažili naslouchat komunitě a přidat do hry vše, co lidé chtějí. A to je ten problém - komunita startrekistů je ta největší sbírka rejpalů, brblalů a škemralů, jaké vesmír kdy viděl. Stačí, aby u jejich oblíbené rasy byl vlas jinak a už volají autorům. Nedejbože, když zjistí, že nějaká loď nemá výtlak 76 000 tun, ale jen 75 950, tak to je pak přímo resuscitují v nemocnici. A jak to tak často bývá - když se snažíte zavděčit všem, dopadne to špatně...

Problém je v tom, že rejpalové odešli poté, co dosáhli svého. A solidní hráči zase poté, co se pravidla nějakého důležitého typu měnila 3x denně. Zůstává zde tedy pouze to nejtvrdší jádro, jenž tyto hry nehraje, ale žije. Každopádně, dát 300 USD za doživotní předplatné týden před oznámením free-to-play je o zdraví...

Pro psaní komentářů se nejprve přihlaste.