Mezi hráči v MMO komunitě je překvapivě velký objem času a energie věnován řešení věci týkající se onoho faktu, že tzv. sóloví hráči či sólisté v MMO titulech obecně trochu degradují MMO zážitek. A že svým sólováním ovlivňují hru - byť nechtěně - negativním směrem.
Sólisté nechtějí vše zdarma
Začněme třeba u fámy, že sólisté mají všechny skvělé itemy, jelikož se nemusí dělit a mají je tedy v podstatě bez námahy, což ničí navržené MMO kulisy a dává vzniknout na straně hráče otravnému a línému týpkovi s výhradně Legendary itemy. Pravda je, že takto věci prostě nejsou. Tento typ otravných hráčů se statisticky dokonale rozprostírá přes všechny typové skupinky, takže je nefér nařknout z toho pouze sólisty. Někteří lidé jsou od přírody líní a jiní mají zase od přírody naduté ego, které jim říká, že mají nárok na to nejlepší jen za to, že se milostivě ukázali.
Většina sólistů ale naštěstí patří k jinému typu osob. Jde o hráče, kteří rádi posunují svoje hranice a zkoušející zdolat obsah, který je určen pro hráčů několik. Jestli tohle není důkaz kuráže, pak už nic. Pokud ale něco opravdu definuje sólisty, pak to rozhodně a v žádném případě není lajdácký přístup ke hře - zapomíná se totiž často na ten drobný detail, že sólistovi nekryje záda 5 clericů, kvartet tanků a sbírka mágů všech hlavních škol. Vlastně by se dalo říci, že jedině sólisté nejsou líní něco překonávat sami... Pokud něco spojuje všechny sólisty, tak je to touha po tom, dosáhnout maximální nezávislosti, což logicky nezahrnuje na čelním místě dělat poskoka nějaké arogantní guildě nebo sektě. A nesmíme zapomenout ani na to, že řada hráčů je sólisty pouze někdy a občas.
Ne všichni sólisté jsou odpočinkoví hráči
Ani tomuto bodu se při nejlepší vůli nevyhneme. Mezi MMO fanatiky se totiž často sólisté vidí jako občasní hráči, jenž se do hry zaskočí podívat vysloveně jen jednou za čas. Růst popularity sólistů u starších věkových kategorií má zřejmě na svědomí jejich věk. Pokud pomineme běžnou nechuť hádat se v MMO s nějakým virtuálním blbem, většina osob těsně okolo 20 získá první práci a s ní přijde i řada dalších starostí - první bydlení, vztahy, potomoci, … Je tedy jasné, že pro podobnou osobu se sólování jeví rozumnou alternativou, jelikož má velkou, ba přímo gigantickou výhodu - může se mu sama věnovat kdy a kde chce. Sólisté prostě už často mají jiné závazky, sociální aktivity a povinnosti, o kterých se často mladším MMO-fanatikům ještě ani nesní...
Sólisté jsou také hráči
Jakékoliv vyhánění sólistů z MMO her nebo jejich pranýřování není moudrým krokem, jelikož jsou součástí zdravé MMO komunity stejně, jako třeba PK. Když přijde na věc, tak ono i označení žánru je silně obecné - MMO značí masivní multiplayerový zážitek, ale tím “multiplayerový” se myslí pouze to, že jde o hru, která je určena pro mnoho hráčů současně, nikoliv to, že ji lze hrát
výhradně jako multiplayer. Prostě - můžete zde hrát multiplayer, ale jen když chcete, není to podmínka! Kdyby to tak tvůrci chtěli, jistě by zajistili, abyste se bez guildy ani nepřihlásili...
Sólisté nejsou asociálové
Dalším argumentem proti sólistům je to, že nemají žádné sociální skilly, cítění a to je přesně důvod, proč nejsou mezi lidmi populární, takže se jim vyhýbají ve formě zapšklých a zakyslých jedinců. Ani teď to jistě není pravidlem, jelikož často je to naopak právě sólista, jenž má mimo hru nějaký sociální život, přátele, tzv. životní lásku nebo rodinu. Jinými slovy, proč se s někým stýkat virtuálně, když si to může zařídit naživo?
Sólisté se překvapivě rádi a často připojí ke skupině
Pro řadu anti-sólařských fanatiků věc k nepřekousnutí, ale je to tak. Sólisté leckdy ve hře spojí své síly s ostatními sólisty nebo si najdou nějakou tu guildu (guildy). Není prostě v lidských silách a při zachování zákonů herního světa možné zvládnout zde zcela všechny věci sám. Velmi často se tito (pro běžné MMO hráče tak zdánlivě nesociální hráči) věnují širokým sociálním aktivitám i ve hře. Máme ten dojem, že právě sólisté při spojení více pokecají a vymění si informace, nežli jen banda znuděných členů guildy, která již o sobě ví vše a jediná jejich konverzace spočívá v nadávání Fire Mágovi, jelikož ten babrák zase špatně zacílil Firestorm a musíte jet znovu. Abychom to shrnuli - sólisté, jelikož to sami znají, vidí za druhým hráčem osobnost s nějakým názorem než jen Clerica na levelu 45. potřebného k začaření Mass Healingu...
Sólisté nekazí herní světy
Opět jedna z podpásovek od “ryzích” MMO - dle této úvahy jsou autoři nuceni vytvářet obsah pro sólisty a tedy méně času věnují ku tvorbě věcí pro běžné MMO. Nic nemůže být vzdálenějšího pravdě - autoři se totiž věnují takřka bez výjimky u MMO her primárně právě rozvoji MMO obsahu, k němuž je dodatečně popřípadě přilátán kalupem single. Navíc, není to nic moc složitého vydělit počet monster někde se respawnujících patřičným počtem osob...
Jsou jisté skupinky MMO her, které k věci a sólistům přistoupily velmi vychytrale - vše je prostě pro masy a sólisté mají smůlu, smiřte se s tím nebo si jděte pryč. Odpovídá to i situaci v našem životě - jen málokoho z nás by napadlo vyrazit s koloběžkou na dálnici nebo neoblečený do školy. Prostě, nestrkáme nos tam, kde víme, že přes něj dostaneme - a to platí i pro sólisty v řadě MMO her. Když se sólista spálí v oblasti pro masy? Jeho problém... Ještě vychytralejší jsou některé hry, kde si musíte hned s classou zvolit i guildu.
Závěrem...
Rysy sólisty v sobě odhalíte snadno - jakmile začnete něco hrát, nepocítíte v sobě nějakou obzvláštní touhu připojit se k nějaké guildě nebo skupině. Jestliže vás tak hry baví víc, nebraňte se tomu. Autor osobně je ortodoxní sólista a občas mu připadá, že běžné skupinky štve, že se někdo umí ve hře zabavit bez guildy a remcání dalších členů skupinky. Mě osobně by nikdy nenapadlo rozmlouvat multiplayerové hraní někomu, kdo jej považuje za vrchol zábavnosti, tak proč to mulťáci dělají tak rádi nám, sólistům? Jako by každý, kdo není multi a hardcore nebyl ve hře vítán...
Opačná situace by nicméně byla, kdyby autoři natolik preferovali sólisty, že by trpěly prvky pro běžné MMOčkaření, to ale určitě není dnešní problém. Tedy většinou... Nezapomeňte, že free-to-play hra je něco jako švédský stůl: je na vás, co si vezmete a jestli si vůbec něco vezmete. A když vám to nebude chutnat, zkusíte něco jiného nebo odejdete jíst jinam.
přečteno 1297x | komentářů: 14