Nebojte se role-playingu

Ačkoliv se již v názvu MMORPG her vyskytuje jasné slovo “role-playing”, tento prvek nám mizí ze stále většího počtu (stále jednodušších) her, popřípadě je zde jen jaksi trpěn a perzekuován kdesi na posledním fóru guildy.

Hry hrajeme, protože jsme hraví, baví nás to a něco nedefinovatelného nás k nim přitahuje. Hráči dnes často zapomínají, že MMORPG je jejich papírové RPG přenesené do oživlé reálné podoby, tedy něco jako obdoba ráje. Poměrně často dnes ale narazíte na to, že role-playing některé servery nedoporučují nebo nedejbože nijak nepodporují. To je postavení principů RPG doslova na hlavu.


Na role-playing se řada hráčů dívá jako na “hloupý” a “dětinský”. Ale popravdě, jsme ve virtuálním světě s jednorožci a elfy, kde pravidelně zachraňujete celý vesmír (minimálně) 7x týdně od nenechavých pařátů nějakého dobyvatele.

Když si vytváříte postavičku, jde vám jistě o to, užít si co nejvíce místního světa fantasy a imaginace. Proč byste se tedy, sotva začnete používat imaginaci vlastní, měli hned nechat odradit nějakým ne-RPG blbem? To, že se vám smějí, ukazují na vás nebo o vás vypráví něco, je znakem jedné jediné věci - už se ve hře neumí jinak zabavit, nežli roznášením klepů...

Tím, že někdo ignoruje role-playing, se připravuje o pozadí a detaily celého světa. Prostě, daná hra ztrácí šmrnc a kouzlo a stává se pouhou sérií mechanicky opakovaných rituálů bez srdce (a zábavy). Znáte obraz Mona Lisa? Zkuste si k němu představit, že na pozadí není to, co tam je ale třeba nádražní hala. Moc to tam nesedí, že?


I s role-playingem je určitě na místě zdravá míra - vše má, jak známo, to správné místo a čas... Přehnaný role-playing je dobře viděný v některých fantasy/sci-fi knihách, kde některé postavy předvádějí role-playing až kýčovitý a telenovelistický.

Video hry (a potažmo tedy i další odrůdy typu MMORPG) jsou dnes masová záležitost. To sice znamená obrovskou herní základnu a tedy velmi živé světy + spousty potenciálních hráčů a známých, ale také to, že MMORPG hrají stále jednodušší osoby, zvyklé hned něco povrchně získat, aniž by si hru a její atmosféru vychutnali. Když vám někdo udělá kachnu na pomerančích, jistě nečeká, že to do sebe hodíte jako vlašák v nádražce...

Počet hráčů roste každý rok zhruba o 400 %. Povídá se cosi o 47 miliardách účtů ve všech MMO hrách. To znamená, že hráči navštěvují obvykle světů více. Jestliže si zde tedy chceme užít zábavy, nelze k ní přistupovat s myšlenkou “je to prostě zase nějaká blbá hra”, ale jako ke zcela samostatnému a unikátnímu fantasy světu s vlastními pravidly a prostředím.


Nemusíte trávit hodiny zalezlí ve své virtuální věži čtením sebraných spisů o celé zemi, ale rozhodně aspoň ty popisky questů nezaškodí. A když ještě navíc občas použijete i celou větu, než jen jedno slovo nebo smajlík, tak to už bude úplně dokonalé. Dáte RPG pocit někomu jinému a zase naopak někdo jiný jej dá vám.

Hry většina lidí nebere vážně, jsou pro ně jen chvilkovým relaxem, takže osoby, které je vážně berou, by se měly minimálně respektovat, když už ne obdivovat.

A když už na to tak přišla řeč. Role-playing vlastně nemá žádné pevné hranice. Pár definic se sice objevuje, ale ani ty nezachytávají to podstatné z věci. Může tedy znamenat v podstatě cokoliv.

Řada lidí hrajících dnešní MMORPG nemá zázemí z papírových RPG, takže podobné věci ani příliš neocení. Někdo holt mládí nad 20stěnou kostkou netráví... Jeho škoda! Je ale jasné, že když někdo není zvyklý zaměstnávat fantazii z papírových RPG, tím hůře mu půjde dělat to v MMORPG, kde má takřka vše naservírováno na stříbrném podnosu a už jen kliká a píše ve fórech, jak se zde nudí.


Nalijme si ale čistého vína, většina hráčů MMORPG neumí pořádně ani svůj jazyk, natož aby dokonale zvládli zákoutí RPG a historických narážek v jazyce anglickém či dokonce jiném...

Při aplikaci roleplayingu se ale též nezapomeňte vyhnout tzv. Do'Urden efektu, tedy známé věci, jíž propadá většina hráčů: snaží se imitovat nějakou známou fantasy postavu, která je zároveň něčím obdivuhodná i tajemná zároveň. Buďte sví. A totéž platí i pro jména, žádný Frodo47 a podobná klišé...

Abychom to shrnuli - MMORPG nám přešly z hardcore verze pár šílenců, až po dnešní mainstreamový softcore, který může hrát prakticky každý. A z příběhových es se nám tak stávají akční counter-strikoviny. Moderní doba a “vývoj” zřejmě, nebo možná taky trh...

Pro psaní komentářů se nejprve přihlaste.