Klasické hry, jejichž námět je starší, než si myslíte

1. Multiplayeroví Asteroids v roce 1962

Hra Asteroids! tak, jak ji dnes znáte, je titul pocházející z roku 1979, točí se v něm miniaturní lodička a snaží se zničit zhoubné asteroidy dříve, nežli do nich sama narazí.


Ano, víme, tuhle hru určitě znáte - stejně jako další milníky tehdejší zábavy dodnes klonované: Pac-Man, Centipede a Space Invaders třeba.


Prakticky nikdo ale neví, že již v roce 1962 pár studentů z MIT, profesorů a dalších lidí z branže vyvinulo na počítači PDP-1 hru Spacewar!. A tato, ač starší, nebyla shodná jako její následovník, ona byla dokonce lepší! Hráli zde zároveň 2 lidé (později byla verze až pro 5), kdy si každý ovládal tu svoji loď.


Hráči zde nebyli ponoukáni k ničení asteroidů, ale prostému boji mezi sebou.



Stejně jako v Asteroidech, i zde byly lodě kontrolovány rotací vlevo a vpravo + akcelerací s tím, že další tlačítko střílelo rachejtle. I zde platilo, že když jste se dostali jako by z obrazovky v jednom směru, objevili jste se na opačné straně.

Bylo zde i tlačítko pro aktivaci Hyperspace pohonu - po stisku vás to hodilo na náhodné místo na ploše. A to ještě pořád není vše! Tento desetiletí starý předchůdce uměl počítat omezené palivo a rachejtle, byla tu černá díra, jenž gravitací přitahovala lodě a pak je vtáhla atd. A eso trumfové na závěr - ty tečky okolo odpovídají skutečným hvězdným mapám!

Tak tomu říkáme vážně pojatá hra... Asteroids! působí tak trochu jako mnohem chudší příbuzný...

2. The Sims v roce 1984?

V roce 2000 se prodávala série The Sims velmi dobře - celkem 6,3 milionu kopií je super výsledek. To je vlastně ten nejlepší výsledek pro hru, jaký kdy byl dosažen (tento rekord držel před tím po 9 let Myst). Líbivost a obliba The Sims mezi davy se zřejmě odráží i od toho, že jde o hru tak podobnou běžnému životu.


The Sims ale určitě nejsou prvním podobným kusem. Simulátor pidi-lidiček se již na počítačích objevil v roce 1984 spolu s titulem Little Computer People. Měli jste v něm šanci říkat vašim postavičkám, co mají dělat: sledovat TV, hrát na piáno atd. + šlo jim všelijak dekorovat dům.


Postavičky byly rovněž unikátní díky své digitální DNA. Ta zde ovlivňovala jejich povahy i rozhodování. A tento kód nešel změnit, takže když jste si zkopírovali nějakého zmetka, tak jste si jej pěkně také i museli nechat...


Hra Little Computer People měla ale navíc několik překvapivých věcí. Mohli jste si se svým kámošem dát partičku pokeru, říct mu, aby vám něco zahrál na piáno a taky mu šlo povídat všelijaké rozkazy napsáním přímého rozkazu. Postavička byla natolik promakaná, že když jste ji obehráli v pokeru, tak s vámi hodinu nemluvila ani nejedla...

3. Wii Fit ve verzi pro NES

V roce 2007 se objevila na trhu zajímavá “užitečná” hra Wii Fit, v níž jste byli hravou formou vybízeni k tomu, abyste cvičili, hubli nebo prostě nějak se hýbali a byli ve formě. Navzdory vysoké ceně byl Wii Fit docela úspěch. A to hlavně díky oné kombinaci s hardwarem. Jeden by řekl unikátní zážitek, ale...


Ale, podobná hra tu byla již před 20 lety a to dokonce na systému stejné firmy: tehdy totiž v roce 1987 Bandai uvedla Dance Aerobics. Stejně jako ve Wii Fit se vám i zde na obrazovce objevil virtuální trenér a vy jste stáli před ním a cvičili.


A i vlastní hardware toto cvičení mělo. Ten nesl jméno Power Pad a již tehdy snadno rozeznal, jak a co právě (ne)cvičíte. A když se vám to nedařilo tak, jak bylo třeba, hned šly body dolů.


Jinými slovy, šlo zároveň o Wii Fit a Dance Dance Revolution v jednom...

4. Minesweeper o 10 let dříve?

Známé hledání min je hra, která se stala dozajista tou nejznámější casual-gamingovou záležitostí díky své přítomnosti v operačních systémech řady MS Windows již od roku 1992. První verze této hry se ale datují do mnohem starší doby.


Ta se objevila v roce 1973 jako textová Cube, jenž vás postavila před zajímavý úkol - přejít z jedné strany na druhou skrze krychli bez toho, aniž byste vybuchli kvůli mině. Bylo jich zde ukrytých celkem 5 a žádná nápověda, takže čas od času jste prostě vybuchli chtě-nechtě.


Věci se staly zajímavější v roce 1983, jkdy se objevilo Minet-Out. I nyní jste museli přejít z jedné strany na druhou skrze minové pole. Ale pozor, teď jste měli k ruce detektor, jenž vám říkal, kolik min je okolo místa na němž právě jste.


A byla zde také řada funkcí, které pozdější microsoftí klon bohužel prostě neměl: bylo zde 9 stále těžších úrovní. Museli jste se vyhýbat minám, které byly magneticky naváděné, byl tu příběh a ještě pár dalších drobností, které pak později nebyly zařazeny.

5. První FPS v historii

Za první FPS v herní historii moderního hraní se obvykle považuje Wolfenstein 3D uvedený v roce 1992. To byla ta hra spojená s pobíháním po německém zámku a vraždou Hitlera oděného do obleku se 4 rotačními kulomety.


Jak už ale asi správně tušíte, i před touto hrou zde bylo něco dříve!


Šlo o Maze War představenou v roce 1973.


Hra byla napsána pro Imlac PDS-1 (počítače v NASA), zrušení programu Apollo zde lidi evidentně ponechalo bez práce, leč kreativní, což je dobře!



Vznikla tak hra, v níž se jedna osoba potulovala po bludišti a hledala východ. To byla veskrze nuda do doby, než někoho napadlo, přidat k tomu i střílení a druhého hráče... Byla zde i řada věcí, co ve Wolfovi ne: minimapa, level editor a síťový multiplayer. Suma sumárum, všechny prvky moderních FPS. A to prosím v době, kdy počítače i disky byly 1 000x slabší.

6. Mladší bratr Pongu

Pokud jde o Pong, populární pinkání pálkami přes síť je hra z roku 1972, kdy vydalo její první verzi Atari. Ale byla opravdu první? Jistěže ne!


Hra s naprosto stejným obsahem tu byla již v roce 1958, kdy ji v Brookhaven National Laboratory vyvinul William Higinbotham. A ačkoliv by to jeden možná nečekal, hra toho uměla již tehdy mnohem více než “první” Pong.


První verze neměla grafiku z ptačí perspektivy, ale z boku! Dále, hráči si mohli regulovat gravitaci, takže míček všelijak různě skákal (Měsíc, Jupiter, Země, ...).


Hardware na pozadí však byl trochu větší (a divnější), nežli je dnes obvyklé: grafiku obstarával osciloskop a jako CPU na pozadí byl použit počítač pro balistické jaderné střely vlastněný USA armádou! První hrou tedy bylo doslova pinkání s nuklární střelou...

7. Duck Hunt

Pokud jde o hru Duck Hunt v moderní verzi, tak ta se dnes hraje se světelnou pistolkou v ruce. Člověk by tudíž řekl, že takto složité technologie jsou dostupné jen nám, moderním hráčům. I zde by to ale byl samozřemě omyl. A k tomu navíc skoro 100 let starý!


Herní automat Ray-O-Lite Rifle je ve své podstatě dřevěná skříň s pásem unášejícím kachny přes kreslené pozadí a vy se je světelnou puškou snažíte zasáhnout svým světelným paprskem. Mimochodem, bylo to vše vyrobeno v roce 1936...


Mechanismus a provedení je překvapivě podobné verzi od Nintenda. Když jste stiskli tlačítko, malý paprsek světla zasáhl kachnu a když trefil vakuové čidlo na její “komoře” tak se počítal zásah za úspěšný.


Firma Seeburg tehdy podobných her udělala hned několik.


Tak třeba úspěch zajistili: Shoot the Bear, Chicken Sam a dokonce i v roce 1942 verze s Hitlerem...

Pro psaní komentářů se nejprve přihlaste.

Zatím se zde nenachází žádné komentáře.