3 x na téma, jak hry dělají svět zdravějším místem

1. Při hře by stálo za to stát

Lidé dnes sedí velkou část dne. Běžně i více jak 12 hodin, na což nebyly stavěny ani jejich končetiny, ani jejich sedací část. Někteří se s tím snaží bojovat používáním pracovní desky, při jejímž používání musíte stát. A pak někoho napadlo, využít to i pro hraní.

Ti kreativnější si podobnou desku vytvoří sami, ti méně, si ji pořídí nebo prostě protáhnou nohy stávající. Nakonec, když hrdina v MMORPG neustále stojí, tancuje a pobíhá, neměli byste jej v tom nechat samotného...

Je vcelku jedno, co budete vestoje hrát, zda adventuru, 3D akci nebo RPG, jde hlavně o onen proces samotný - že zkrátka nesedíte nonstop celý den, ale stojíte. Je zajímavé, že některé hry se testovaným subjektům vestoje zdály zábavnější. Za vyzkoušení by to tedy celé určitě stálo.

2. Spousta zdravotních aplikací pro menší hráče

Ačkoliv se maximum z dostupných her na trhu zaměřuje na tu největší (a rodinné finance ovládající) skupinu, stále se dnes najde dost her, které při šikovné aplikaci mládež nejen pobaví, ale také jim dá lekci do života.

Pro příklad: od té doby, co dcera jednoho známého viděla hru, v níž honila jakési podivné tvory žijící ve špinavých ústech, čistí si 3x denně chrup sama, aktivně a bez jakéhokoliv ponoukání.

Rovněž i aplikace učící, jaké látky jsou v jakých nápojích a jídlech, se jeví jako dobrá volba - skryté soli a cukru je dnes všude spousta. Takže i za oné konstelace, kdy si pidi-hráč zapamatuje byť i jen ten nejmenší detail k jediné potravině, stále to může mít pozitivní vliv na jeho životní styl a životosprávu po letech.

Se stále dokonalejšími herními konzolemi a externím příslušenstvím se nám také v poslední době začínají množit hry, které hráče nutí vykonávat nějakou činnost i v rámci zdánlivého odpoledního nicnedělání.

3. Hry se používají jako antidepresivum u teenagerů

Skupinka psychiatrů na Novém Zélandu pracuje na hrách, jejichž cílem je bojovat u teenagerů s depresí. Bohužel, nebudete zde v rámci odreagování rozbíjet auta, ale půjde o hru jménem SPARX, jenž využívá kognitivní behaviorální terapie (CBT).

SPARX je hra z nám dobře známé a tak milované sféry - jde o fantasy RPG, kde se hráč stane bojovníkem, jenž ničí negativní myšlenky zhmotněné v této fantastické zemi a to proto, aby snad nedejbože nezničily místní pozitivní bytosti. K dispozici zde máte firebally a ničíte špatné nálady.

Ačkoliv to zní celé jako hloupost a hra, nad níž se teenager pousměje, projektový manažer tvrdí, že je u této skupinky titul i terapie naopak docela populární a komentuje: "Terapie bývá v podobných případech často depresivní sama o sobě, což jsme chtěli zcela obrátit. My chceme, aby byla zábavná!"

A proč to Nový Zéland vůbec řeší? Jelikož má největší poměr sebevražd mezi mladými lidmi na světě. SPARX má 7 levelů, z nichž každý zvládnete asi za 40 minut. A zaměřuje se na lidi staré 13-17 let. Kdyby to někomu moc nešlo, je zde i průvodce radící, jak na ten který level.

Každý level se pak nenápadně zaměřuje na ovládnutí nějaké lidské emoce - nejdříve musíte zvládnout vztek, abyste zvítězili, pak zase musíte řešit konflikty, zvládnout správné dýchání a relaxaci, ...

Hra se ukázala být při prvním testu efektivní a tedy s jasnými a zřetelnými výsledky. Vzbudila proto již pozornost i mimo rodnou hroudu. Pokukuje po ní již i USA a další země. Kompletní verze a tedy uvedení na trh, prý není daleko. Autoři zvažují, že ji umístí na internet, takže si ji bude moci střihnout každý, třeba i na iPadu nebo jiném mobilním zařízení.

A mimochodem, bude tu i speciální verze pro homosexuály zvaná Rainbow SPARX.

Pro psaní komentářů se nejprve přihlaste.