Recenze: Vindictus

Vindictus není běžná MMORPG a nebýt pár maličkostí, tak by to ve skutečnosti vůbec nebyla MMORPG ale jen MORPG, jelikož hlavní děj se odehrává trošku jinak, než jsme většinou zvyklí.

Tvorba postavy

Po spuštění hry na vás vybafne tvorba postavy, ale velký výběr nenabízí. K dispozici jsou pouze tři charaktery, z toho dvě ženské a jeden chlap (ve zkratce mág, bojovník s dvěma meči a bojovnice s mečem a štítem). O to více jsou ale propracované a upravit se dají jejich proporce, barvy, účesy, oči a lze přidat i nějakou tu jizvu. Postavě můžete vyzkoušet několik předdefinovaných sad oblečení (mimochodem, naprosto dokonalých), abyste viděli, jak jí to sekne a lze měnit i několik póz a výrazů ve tváři, které jsou uvěřitelné a když si nastavíte úsměv, opravdu to vypadá, jako kdyby postava měla radost. Dokonce i změna výšky má vliv na celé hraní, takže když si nastavíte vysokou postavu, dosáhnete svou zbraní dále, ale zase budete pomalejší a naopak.

Intro

Nesmíme zapomenout intro, které vás uvede do hry. Není to žádné nudné povídání, ale docela smutný příběh o tom, jak obřího hodného pavouka někdo zaklel a on začal ničit vše, co mu přišlo do cesty. Proto se ho vojsko snažilo zabít pomocí velkých balist, ale zastavila je mladá vědma, která věřila tomu, že pavouk nemůže za to co dělá a že ho dokáže uklidnit. Vojáci nakonec souhlasili a šli ji, včetně vás, doprovodit za pavoukem, který šplhal po zdi na zvonici a cestou vytrhával kameny ze zdí.


V této části se intro pozastaví a hra vám začne učit, jak se to celé vlastně ovládá. Vojáci samozřejmě pochcípají a zbydete jen vy a vědma. Na obrazovce se vám vždy objeví instrukce k tomu, jak se chodí, jak útočí a podobně. Vaším úkolem je probojovat se až na vrchol zvonice za pavoukem, což není nijak složité, ale bohužel zjistíte, že pavoukovi nelze pomoci a musíte ho zabít. Nastává tedy velký boj proti bossovi hned na začátku hry. Zbylí vojáci pod věží vám v tom pomáhají střelbou z balist, takže se kolem vás zapichují velké oštěpy a samozřejmě trefují i pavouka, který se i s oštěpy zabodnutými v těle potácí okolo. Oštěpy můžete dokonce vytrhnout ze země a bojovat s nimi, nebo je na pavouka hodit.


Jakmile je pavouk velmi oslaben, přepne se hra do speciálního režimu, ve kterém je kamera filmově umístěna zcela jinam, než při normálním hraní, ale vy stále svou postavu normálně ovládáte. Díky tomu máte unikátní pohled na scénu, jak pavouk začíná šplhat na nejvyšší část zvonice s obrovským zvonem, cestou přelamuje prkna, kameny padají na zem, kácí se celé zdi, až už stavba pavouka neunese a ten také padá přímo před vás. Když už se chystáte znovu zaútočit, utrhne se zvon z vršku věže a nebohého pavouka rozdrtí. Vědma se slzami v očích přiběhne a snaží se obrovský zvon odvalit, ale marně a pavouk umírá.

Takové intro jsem už dlouho neviděl a když ho ještě podpořili titulky ve stylu filmu 300, byl jsem u vytržení.

První krůčky

Po skončení intra se už objevíte v normální hře, která sice už není tak napínavá jako intro, ale stále je to paráda. Objevíte se v malém městečku, ve kterém je pár obchodů a dva východy. Zde se to hemží ostatními hráči, kteří se nejprve zobrazují jako postavy s kapucí, kterým se pomalu dohrávají jejich obleky a jsou jedním slovem dokonalé. Všechno vybavení a oblečení má parádní bezchybnou grafiku a vývojáři se ani nebáli vytvořit chlupaté věci, které opravdu v určitých momentech vypadají chlupatě.


Městečko je opravdu malé a to je jen výhoda, protože tady když potřebujete jít z jednoho obchodu do druhého, stačí jen pár kroků a žádné nudné dlouhé putování. A když si nepamatujete, ve kterém krámku je to co potřebujete, tak je zkrátka oběhnete všechny dokola a je to.

I přes to, že je město malé, tak když stisknete klávesu ALT, zobrazí se kolem vaší postavy šipky s informacemi, kde je kdo. Takže se opravdu nedá zabloudit ani kdybyste chtěli.


Kromě hráčů jsou ve městě občas i NPC, ke kterým stačí jen přijít a už nabízí rozhovor. Kromě NPC jsou tu ale i tzv. NPP (no player pet), například psi, slepice atd. A ti se k vám hned rozběhnou a okukují vás. Nezřídka se mi stalo, že okolo mě seděli dva psi, ňafali na mě a z povzdálí mě nenápadně sledoval kohout. K ničemu to není, ale pobaví to, že si vás aspoň někdo všímá.

Bitva

Z města lze odejít dvěma směry a to buďto do polí a luk, což vede do dalších lokací a druhého města, a nebo do doků. A doky jsou právě to, co nás zajímá. Tam se totiž odehrává většina hry a tam končí MMORPG a začíná MORPG. V docích si na nástěnce vyberete lokaci (ze začátku je k dispozici jen jedna) a v každé lokaci je několik dungeonů. Stačí si vybrat dungeon, nebo se připojit už do nějakého založeného a konečně začít bojovat.


Každý dungeon má ještě několik nastavení. Zaprvé je to obtížnost (normal/hard), potom počet hráčů, kolik jich k sobě pustíte a hlavně podružný úkol, který když splníte, dostanete o to více bodů. Vybráním dungeonu se ocitnete na lodi, což je vlastně taková čekací místnost, ve které čekáte na ostatní hráče, případně můžete dungeon odstartovat a hrát osamotě. Čekání vám zpříjemňuje nepořádek na palubě – jelikož se všude válí bedny, sudy, ovoce a nářadí, můžete to tam všechno roztřískat, vyházet z lodi do vody nebo rozkopat na kousky.

Dungeon

Dungeony se skládají většinou z několika částí. Jakmile jednu část vymydlíte, na konci vás čeká teleport do další. Nepřátelé jsou různí gnolové, orkové, pavouci a podobná havěť, takže vám vůbec nebude dělat problém rozkrájet je na plátky. Boj je parádně zpracovaný a pohyby hráčů, ale i nepřátel, jsou dokonalé. Navíc ve hře hraje velkou roli fyzika, takže když nakopnete nepřítele tak, že proletí sloupem, který drží střechu, tak se střecha zboří a ještě přetáhne nepřítele po palici.


Bojování a údery využívají komba, takže například když 3x zmáčknete levé tlačítko na myší a potom pravé tlačítko, váš útok coby bojovnice s mečem a štítem bude třikrát seknutí a pak silný kop. Všechna komba ovšem hned ze začátku neumíte a musíte si na to vytrénovat skilly.


Útok se automaticky zaměřuje na nejbližšího nepřítele, takže není třeba se složitě zaměřovat. Ovšem provedení bojů je super, nejen pohybově, ale i díky doprovodným grafickým a zvukovým efektům. Z nepřátel lítá krev, z železa jiskry, prakticky všechno jde rozbít a cokoli jde zvednou ze země a potom buďto hodit po nepříteli, nebo ho s tím praštit. A když je objekt moc velký, tak ho prostě rozseknete vejpůl a potom už zvednout půjde. Stejně tak můžete složit nepřítele, který upustí sekeru a vy si ji můžete sebrat a bojovat s ní – ovšem ne natrvalo, protože stejně jako s jinými sebranými věcmi, lze s ní máchnout jen párkrát, než vám vypadne z ruky a zmizí.


Hráči i nepřátelé používají technologii ragdoll, díky které jejich mrtvoly vypadají vždy jinak zkrouceně a obzvlášť na mrtvolách bossů se mohou vydovádět masochisti a masakrovat mrtvolu dle libosti, která se bude všelijak povalovat po zemi. U běžných nepřátel to nelze, jelikož jakmile umřou, tak po chvíli většinou zkamení a vyšumí.

Různé druhy útoků

Základní mlácení však není to jediné, co můžete dělat. Když pominu specifické vlastnosti postav, jako že postava se štítem opravdu štít využije tím, že se s ním bude krýt, tak tu máme možnost kopání. Obyčejný slabý kop, který prakticky k ničemu vhodný není, ale čas od času se použít dá, většinou z legrace.


Další věcí je sekundární zbraň, kterou si musíte vybrat před tím, než odstartujete dungeon, stejně jako pár dalších věcí, které se vám vejdou do quick slotů. V dungeonu totiž nemůžete použít nic z inventáře, ale pouze věci z quick slotů a ještě v omezené míře (počtu). Takže si nemyslete, že si s sebou vezmete 100 oštěpů. Maximálně jich můžete mít 12. A oštěp je právě jedna velmi účinná sekundární zbraň, kterým můžete buďto sám mířit, nebo to nechat na automatické zaměření a pokud s oštěpem někoho trefíte, oštěp mu ještě chvíli zůstane zabodnut v těle a může tam s ním vesele běhat, pokud to přežil. A místo oštěpu jsou tu ještě bomby, těžící bomby (která mám můžou vyvorat nějaké itemy), nebo třeba oslepující výbušnina.


Ale to stále není vše. Na slabší nepřátele můžete použít ruční chvat, kterým nepřítele čapnete a pokud poblíž nic není, tak ho jen přelomíte přes koleno, nebo hodíte dolů ze schodů, ale pokud je poblíž třeba zeď, můžete ho narvat do zdi, nebo když se okolo válí nějaké harampádí, stačí nepřítele přitáhnout a rozmlátit s ním sudy a bedny, přelomit s ním stůl, nebo ho uklidit do výklenku plného nářadí. Čím efektněji s ním zametete, tím více bodů za něj dostanete a navíc vám doplní i trochu životnosti, kterou jinak běžným bojem vůbec nezískáte.

Nejen bojem živ je člověk

Sbírání věcí a omlacování je nepřátelům o hlavy je sice zábavné, ale s těmi předměty jdou dělat i jiné věci. Nezapomeňte, že hra je hodně orientována na fyziku a to je velký rozdíl oproti jiným hrám, ve kterých je okolní prostředí prostě jen pevná překážka.


Ve hře jsou různé překážky, jako například past v podobně nataženého provazu přes cestu. Když ho přetrhnete, začne se přes cestu houpat ozubená kláda a když si nedáte pozor, tak vám upraví pěšinku na hlavě. Řešením je buď provaz nepřetrhnout, nebo kládu rozsekat na kousky. Dále tu máme například zvednutý most i kterého musíte useknout dva špalky, most spadne a vy můžete přejít – viděl jsem hráče, kteří tohle vůbec nevěděli a radši celou oblast prošli spodem. Nebo si na vás nepřátelé na kopci připraví velké kamenné válce, které vám pošlou naproti a pokud se jim vyhnete, tak dole nabourají do vrat, které tím nárazem otevřou. A nebo si můžete vzít džbán s vodou a uhasit s ním oheň, který brání průchodu zkratkou atd. atd.


Když jsme u toho ohně, tak pokud se naučíte skill Campfire, tak můžete kdekoli v dungeonu postavit ohniště, na které je potřeba donést něco dřevěného, takže třeba koště a bednu. Tím se oheň rozhoří a když u něj chvíli posedíte, získáte užitečné buffy. Navíc u ohně budete mít i kovadlinu a můžete si u ní opravit poškozené oblečení. To je obzvláště vhodné u bossů, protože ti jsou zlí a oblečení vám rádi trhají na kusy a pokud říkám na kusy, tak tím myslím na kusy. Žádné zmenšení nějakého čísla (i když to samozřejmě také), ale zkrátka vám třeba utrhnou nohavici, rozbijí helmu, nebo přetrhnou vestu napůl a pak tam běháte jak otrhaný bezdomovec. Tohle vzhledové poničení má efekt na obranu jen v dungeonu. Jakmile se vrátíte z dungeonu ven, automaticky máte všechno zase opraveno, ale to neplatí pro výdrž věcí, která klesá i když to není nijak vzhledově vidět a to si musíte opravit u kováře a zaplatit za to penězi. Také záleží na tom, jaký typ brnění na sobě máte, například když jsem měl železné brnění, tak se mi nikdy nerozbilo, ale jakmile jsem si oblékl kožené brnění, tak jsem z toho měl každou chvíli cáry.

Bossové

Bossové jsou jedna z nejlepších věcí na této hře. Jsou perfektně zpracovaní a hlavně u každého dungeonu je jiný boss! Když si vezmete, že v jedné lokaci je celkem kolem deseti dungeonů a já jsem otevřel zatím čtyři lokace, tak je to úctyhodný počet bossů.


Samozřejmě že občas jsou si bossové hodně podobní, ale i tak je na co se těšit. Každý druh bosse útočí jinak, musíte na něj zkoušet jinou taktiku, některé je dobré vždy omráčit nějakým těžkým předmětem a než se vzpamatuje, tak se na něj sesypat a řezat co to jde. U jiných je potřeba vyčkat na správnou chvíli pro útok a u některých člověk nikdy neví – viz polární medvěd, který skáče dopředu, dozadu, kolem dokola a nikde není bezpečno.


Spousta bossů má i svůj specifický nástup v podobě krátkého intra a někdy jich na vás vyběhne i několik najednou. Souboje jsou epické a když má boss dvoumetrovou palici, kterou se ohání, tak to opravdu vypadá zle a i když jsem stál v krycí poloze se štítem, tak jsem si říkal že takovou prdu kladivem prostě nemůžu ustát a někdy jsem ji ustál a odjel čtyři metry dozadu (podobně jako Baby Doll v první animované scéně ve filmu Sucker Punch) a někdy neustál a zůstal jsem omráčen ležet na zemi (záleží na vaší odolnosti). Navíc když vidíte, jak se boss rozmachuje a vší silou mlátí kladivem kolem sebe a v zápalu boje ho setrvačnost zavede mezi kamenné sloupy a dřevěné sudy, které následně rozmlátí na kousky, tak to vypadá perfektně.


Bossové se s ničím nepářou a i když mají k sobě často nějaké pomocníky v podobě běžných nepřátel, nelámou si hlavu s tím, když je v zápalu boje pokosí. Krom toho lze občas využít hloupost střelců a tak když jsou například dva bossové z nichž jeden střílí lukem, nebo hází bomby a druhý má jen sekeru, tak si stoupnout tak, aby ten střelec střílel do zad tomu mlátícímu. Kolikrát to ušetří námahu.


Někdy máte na zabití bosse i speciální pomůcky, jako například velkou balistu. Sednete si k ní a zjistíte, že nemáte nabito. Musíte tedy ven a sebrat u zdi velký oštěp a nabít balistu. Poté s ní zamířit na bosse a pal! A nemusíte nabíjet sám, i kolega ve zbrani vám může pomoct, zatímco vy míříte a střílíte, on vám může nosit oštěpy a nabíjet. U jiného bosse si zase můžete posbírat přilepovací výbušniny, které na něj hodíte a přilepí se mu na tělo, chvíli jiskří a pak vybuchnou. Avšak nábojů, ať už oštěpů nebo bomb, není nekonečno, takže musíte šetřit.


A další parádička je v okamžiku zabití bosse. Tu chvíli se totiž několikanásobně zpomalí obraz a scéna se zabere z několika různých úhlů, takže vidíte bosse ve smrtelné poloze, hráče kteří se rozmachují v různých polohách a pomalinku dokončují své údery, krev vystříknutou v prostoru a všechno to perfektně vypadá.


Jakmile je boss poražen, máte ještě chvíli na to si tam zablbnout, posbírat věcičky, které vypadly z bosse (mimochodem čím těžší obtížnost hrajete, tím více věcí z bosse vypadne) a nakonec se ukáže celkový přehled toho, co jste v dungeonu dokázali a kolik expů, peněz a AP bodů jste získali.


Speciálním bossovým dungeonem je dungeon označený nápisem „raid“. Ten vám rozhodně nedoporučuji začínat osamotě, protože s bossem, který tam číhá, má problémy celá parta a občas se stane, že i celá parta pochcípá. Potom nezbývá nic jiného, než se navzájem oživit, nebo nezdárně ukončit dungeon. Ale i když umřete a dungeon nedokončíte, stále dostáváte expy za tu část, kterou jste úspěšně prošli a za smrt neztratíte žádné expy a to vše přispívá k pohodovému hraní.

Skilly

V boji vám pomohou i různé skilly, které si vylepšujete za AP body. Abyste skill získali, musíte buďto dokončit nějaký quest, nebo dostatečně vylepšit předešlý skill (bohužel nelze zjistit který). U každého skillu je přehledně napsáno k čemu je a u těch bojových se ještě automaticky pustí malé video, ve kterém je přímo ukázáno co skill dělá a jak se má použít.

AP bodů můžete mít maximálně 1000, takže je vhodné je vždy včas vyplýtvat, aby se dále přičítaly. Na rozdíl od jiných her, já jsem skilly nijak akutně nepotřeboval vylepšovat, takže jsem měl vždy velkou zásobu AP bodů na to, kdyby najednou byly k něčemu potřeba.


Mezi skilly patří i rybaření, které se právě z jednoho questu naučíte. Bohužel to mě dost zklamalo, jelikož to vypadá tak, že si vlezete na speciální loď, tam si koupíte harpunu a čekáte. A čekáte. A čekáte. A čekáte. Potom se najednou objeví nadpis, že plavou ryby a pod hladinou uvidíte pár ryb, které proplují pod lodí na druhou stranu. Harpunou je máte chytit podobně jako když házíte oštěpem. Když se zadaří, tak na palubu vytáhnete rybu a objeví se vám v inventáři. Ryba může být různého druhu a velikosti a informace o tom kolik ryb jste chytili a kolik měly centimetrů si potom můžete prohlédnout ve statistikách, ale já chytil asi tak ryby tři a jelikož mě nebavilo pořád jen čekat až se uráčí nějaká ryba připlavat, tak jsem se na rybaření vykdáknul. Krom toho, rybaření je „dungeon“ typu raid a vůbec netuším proč, jelikož když tam rybaří více lidí, tak vám všechny ryby vychytají a vy nechytíte vůbec nic.

Questy

Celou hru provází příběh prostřednictvím questů. Není to sice tak záživné jako intro, ale jde to. Questy se dají plnit celkem rychle a jediné s čím je větší problém, jsou questy na výrobu setů. Tyto questy si můžete koupit v obchodě a potom dostanete za úkol vyrobit třeba medvědí set, tzn. čepici, rukavice, vestu, kalhoty a boty. Jenže já za celou dobu použil asi jen tři sety, to znamená, že jsem jich třeba pět přeskočil. A vyrábět sety je hrozná práce, respektive sehnat na ně všechny suroviny. Tahle hra není nudná protože nemusíte dělat stejné dungeony stále dokola do zblbnutí, ale pokud byste chtěli vyrábět sety, tak byste dungeony do zblbnutí hrát museli. Krom toho, když vyrobíte věc, tak za ni ještě musíte zaplatit nemalou částku peněz (na vyšších levelech) a když jsem si porovnal cenu za výrobu (k čemuž navíc potřebujete hromadu surovin) s cenou v aukci, tak vyšlo daleko výhodněji tu věc vůbec nevyrábět, ale koupit, dokončit quest a zase prodat.


Podobně to jde vyřešit s různými questy, ale ne se všemi. Než procházet dungeon a čekat až získám jednu věc, tak je rychlejší si ji koupit a zase hrát to co člověka baví. A questy je důležité dělat, protože za ně většinou dostáváte tituly, které vám vždy přidají nějaké bonusy ke statům. A na rozdíl od jiných her, zde se všechny bonusy ze všech titulů sčítají. Sice pokud mám titul, který přidává 20HP a STP+3, zdá se to jako maličkost, ale když podobných titulů máte 70, tak už je to znát. Proto jsem se smál nequestařům, kteří měli 10 titulů na stejném levelu jako já a byli slabí jak moucha o berlích.

Přehledná aukce

Když byla řeč o aukci, tak si o ní musíme taky něco říct. Jelikož ve hře nelze založit žádný prodejní stánek, je aukce nejlepším způsobem, jak si věci nakoupit nebo prodat. Přehledné rozhraní umožňuje snadné vyhledání požadované věci, buďto podle názvu, nebo podle kategorie a lze jednoduše srovnat podle ceny, takže máte vždy přehled o tom, co je nejlevnější. Pokud budete potřebovat něco prodat, například oblečení (pokud to nebude úplně to nejzákladnější), stačí dát nejlevnější cenu a než se vrátíte z dungeonu, bude prodané. Alespoň já když jsem prodával věci (sety), které jsem koupil jen kvůli questům, tak než jsem je všechny naházel do aukce, tak už byly některé prodané.

Vylepšování zbraní a brnění

Samozřejmě je tu možnost vylepšení zbraní a brnění. Ale jak to tak bývá, tak na malých levelech to nemá smysl, protože vybavení měníte tak často jako ponožky. Takže ze začátku vás to prakticky nemusí zajímat, ale později by se už nějaké to vylepšeníčko hodit mohlo.


První možností je klasické vylepšení vybavení na +1 a více. Potřebujete k tomu echantement stone, který získáte z dungeonů nebo za questy. Poté stačí zajít za kovářem a věc vylepšit. Vylepšená věc váží méně, má větší výdržnost a samozřejmě nějaký ten bonus k útoku nebo obraně. Vylepšování má 100% úspěšnost až do +3, poté už se nemusí vylepšení podařit a věc může dosavadní + ztratit a skočit přímo na nulu a od +8 se vám může rovnou zničit (maximálně je možné věc vylepšit na +15). Věci od +6 mají okolo sebe zářivou auru, ale to jsem já bohužel u sebe nezažil.


Druhou možností je enchanting a k tomu potřebujete svitek, který občas padá z bossů. Svitek má trvanlivost jen sedm dní, takže pokud ho nepoužijete, zmizí. Dokáže přidat výbavě pár statů, pokud se povede aplikovat. S tím vám pomůže mág ve městě a abyste zvýšili úspěšnost enchantingu, můžete si vyrobit různé elixíry, které přidáte ke svitku. Každý druh elixíru přidává určitý počet bodů úspěšnosti a použitím těchto elixírů plníte lahvičku. Musíte ji naplnit co nejblíže k vyznačené lince, ale ne za linku, jinak úspěšnost rapidně klesá. Takže je to i tak trochu logická záležitost jak „dolít ale nepřelít“.

Obchody

Na začátku jsem zmínil obchody ve městě. Vejít se do nich dá teleportem u dveří a poté to není zpracované tak, že byste si chodili vevnitř v baráku. Objeví se obrazovka, která ukazuje krásně zpracovaný interiér a ikonky lidí, kteří tam jsou. Vše je doprovázeno autentickými zvuky, takže když vám někdo řekne „odcházím“, tak uslyšíte kroky a zabouchnutí dveří. V obchodě nemůžete nikdy potkat jiného hráče, jste tam pouze vy a NPC. Těch NPC tam může být i více a to mě trochu zmátlo, jelikož pokud je tam více postav, tak každá z nich může mít nabízet něco k prodeji, nebo něco k vyrobení. Proto je dobré kliknout postupně na všechny NPC a podívat se, jestli některá z nich nenabízí taky možnost „trade“ nebo „craft“ protože někdy je to potřeba.

A pokud jsme opět u craftingu, tak i NPC se pomalu učí nové a nové věci, ale záleží to na vás. Protože nové recepty získáte zabitím některého bosse a pokud se tak stane, tak budete moct vyrábět další věci.

Komunita

Osobně jsem byl pozitivně překvapen chováním hráčů. Například když člověk potřeboval zabít bosse nějakým objektem (je to podřadný quest v dungeonu, který na konci dává více bodů), stačilo říct „kill with object“ a už jste viděli jak hráči hned sbírají bedny, hrnce, šutry a hází to na bosse.

Bohužel chat je umístěn v pravé dolní části a to alespoň mě dělalo dost velký problém s tím, že jsem si kolikrát vůbec nevšiml, že tam někdo něco psal.

A samozřejmě se najdou i exoti, kteří ve městě dokáží půl hodiny běhat sem a tam a celou dobu skákat, takže pořád slyšíte hekání jak někdo skáče. Nebo v jednom dungeonu je past na páku, kterou se spustí dolů strop s bodáky. No a všichni hráči to proběhli, ale když jsem šel já, tak jeden z hráčů na druhé straně sekl do páky, mě to rozlisovalo a on utekl.


Také když potřebujete jít do jednoho speciálního těžkého dungeonu (Labyrint), o kterém víte, že ho stejně nedokončíte, protože má velmi mnoho pater a spousty zajímavých a těžkých disciplín (ochraňovat sochy, zabíjet bosse míčem, sestřelovat nepřátele oštěpem z vysunujících se kůlů...), ale musíte tam jít kvůli questu, tak tam mají většinou v doku založenou loď jen hráči s levelem nad 60 a když se připojit s menším levelem, tak vás ihned vykopnou.

Celkově je ale můj dojem z ostatních hráčů kladný.

Grafika

I když se jedná „pouze“ o grafiku DirectX 9, tak je to to nejlepší, co jsem kdy u free to play her dosud viděl. Naprosto dokonalé postavy a jejich animace. Obleky si budete oblékat jen proto, abyste viděli jak na postavě vypadají, i když už máte dávno lepší. Detailní a vymakaná grafika prostředí, ve kterém můžete demolovat co se vám zamane, je také nevídaná. A ti bossové - budete se jich bát, ale budete s nimi chtít bojovat. Nástup bosse ledního medvěda s zářícíma očima na scénu, při které rozmetá skupinku koboldů hodujících u ohniště a následně zařve tak, až se vám zamlží obraz a v okolí začnou padat rampouchy je prostě dokonalý.


Celé herní prostředí je krásně čistě zpracované s minimalistickým designem. Na obrazovce totiž prakticky nemáte vůbec nic. Až po stisknutí a přidržení altu se hra přepne do „menu módu“, objeví se kurzor myši a můžete místo ovládání postavy klikat na malé ikonky. Asi až někde kolem třicátého levelu jsem konečně objevil ukazatel množství expů – je úplně dole na spodu obrazovky. Uzoučký nenápadný proužeček. Do té doby jsem si myslel, že tam nic takového není. A celé tohle minimalistické zpracování je perfektní nápad, protože vám to nikde nepřekáží a většinu věcí ani v dungeonech vlastně nepotřebujete, tak proč by tam měly být.

Zvuky

Muzika ve městě je příjemná a poklidná a abych řekl pravdu, tak v dungeonu jsem muziku ani moc nevnímal, protože všechny smysly jsem měl upřeny na grafiku, neuvěřitelné animace a ještě spektakulárnější bosse. Například slizký něco-jako-had přirostlý k zemi, který chobotem vytrhává kusy ledu ze země a vrhá to po hráčích. A to už zase mluvím o bossovi.

Zvuky jsou parádní a když vykryjete úder, tak to zní tak jak to znít má a odpovídá to vynaložené síle. Když mlátíte do kovadliny, zní to jako skutečné mlácení kladivem do kovadliny. Takže tady také žádný mínus nespatřuji.

Chyby a nedokonalosti

Dlouhou dobu jsem si myslel, že tahle hra prostě žádné mínusy nemá. Ale přesto jsem jeden mínus našel a tím je zakládání dungeonů. Pokud máte pomalý upload (jako já, 12KB/s) nebo špatný ping, tak prakticky nemůžete zakládat dungeony pro ostatní lidi. Pokud totiž dungeon založíte, tak všem ostatním hráčům ovlivníte ping podle sebe, takže v mém případě budou všichni lagovat a během chvíle se odpojí. Když se k takovému člověku připojíte, bude vám zamrzávat obraz, budete tam mít matrixovské efekty – zastavený obraz v běhu a budete si moct scénu prohlížet ze všech stran kamerou – ale hrát to nepůjde. Proto jsem byl omezen na hraní dungeonů v osamotě (což moc často nešlo a trvalo to dlouho) a nebo jsem musel čekat a hlídat až někdo založí dungeon, který potřebuji já.


Další nedostatky jsou už absolutně nepodstatné a patří k nim například to, že když vás někdo vykopne z čekací místnosti, tak se prostě jen objevíte zpátky v docích u nástěnky a nikdo vám neoznámí co se stalo. Nebo to, že vám opět nikdo neoznámí, že jste právě splnili nějaký quest a musíte buďto proklikat všechny questy které máte, nebo vběhnout do města a podívat se jestli někde není označen dokončený quest. A poslední nedostatek, na který je třeba dávat pozor, je ten, že když běžíte a použijete lektvar na doplnění životnosti, vypijete ho normálně za běhu a všechno je ok. Horší to je, když lektvar začnete pít když stojíte na místě. Potom se nemůžete hnout z místa do té doby, než ho celý vypijete a to není zrovna příjemné, když se na vás právě řítí rozzuřený boss s palicí.



A ještě jedna poznámka – po nainstalování hry se podívejte do traye (vpravo dole v liště windows) a ukončete program s ikonkou downloaderu, jinak vám to může způsobovat špatný ping.

Závěrem

Vindictus vypadá jako profesionální komerční vynikající hra, která je ale zdarma. Obsahuje perfektní grafiku a i malé detaily, jako že ve městě můžete přijít ke sloupu a podobně jako si můžete sednou na zem, nebo na nějakou věc, tak se můžete opřít i o sloup. Řekněte mi kdo to kdy využije? Ale je to tam! Prostě to můžete udělat.

Vindictus
10z10	Hratelnost: 10 Grafika: 10 Zvuk: 10
	Max level: 0 Měna: Questy: Hodně
Minimální požadavky: Windows 2000, CPU Jednojádrový procesor 2.4 GHz, RAM 512 MB, GFX GeForce 5xxx, HDD 5 GB.
KLADY: grafika bossové minimalistický vzhled ničení vybavení zničitelné fyzické prostředí ZÁPORY: zakladatel dungeonu ovlivňuje ostatní svým pingem
Download hry

Perfektní souboje vás vtáhnou do děje, ve kterých budete co by mág sesílat na nepřátele ničivá kouzla, zmražovat je, zvedat je do vzduchu a následně s nimi mlátit o zem, případně měnit džbány z okolí na krystaly s životností nebo utíkat před smrtelnými útoky nepřátel tak, že se zamrazíte do krystalu ledu, co by bojovník se dvěma meči zmasakrujete kohokoli tak rychle a s takovou rychlostí seků za minutu, že se ani nedostane ke slovu a pokud vás opravdu někdo naštve, tak zapnete mód zvaný „helikoptéra“ a sekáním kolem sebe kolem dokola rozkrájíte hordy nepřátel i s jejich chatrčemi, bednami, sudy, trakaři, zábradlím, stromy a všechno to nakrájíte na malé kousky a co by bojovník se štítem se nebudete bát postavit se i proti bossovi a vykrýt jeho silný úder abyste vzápětí mohli co nejúčinněji zaútočit a zakončit kombo silným kopancem, ze kterého se málo kdo vzpamatuje.

Jakmile si zahrajete Vindictus, tak potom vám už budou ostatní hry připadat jako srandy pro malé kluky (a holky).

Pro psaní komentářů se nejprve přihlaste.