Recenze: Audition Online

Občas to chce změnu od té záplavy MMORPG her, tak jsem se rozhodl, že zkusím něco úplně jiného a to hudební hru. Začátek vypadá stejně jako všude jinde – tvorbou vaší postavy. To je ale značně primitivní, protože si můžete změnit jen barvu kůže, tričko, kalhoty a boty. Později si můžete dokoupit i jiné věci, ale na začátku je to zkrátka dost chudé.

Začátky

Zprvu si můžete projít tutorial, který vás naučí jak se hraje základní hra, která spočívá v namačkání vždy správných šipek podle předlohy při poslechu písničky a poté co nejpřesněji zmáčknout mezerník na čtvrtou dobu (neboli beat). Počet šipek a jejich uspořádání se v průběhu písničky mění a šipky stále přibývají, takže je to těžší a těžší.

Pokud se vám povede namačkat šipky správně a trefit se mezerníkem v rámci tolerance, vaše postava začne tancovat a dostanete body. Tanec odpovídá šipkám, které jste namačkali, takže například samotná šipka dolů, je vždy stejný tanec. Kombinací je velké množství, takže pohybových kreací je hromada.

Tutoriál je hezký a naučí vás hrát, jenže vás naučí jen velmi malou část hry. Audition Online má několik různých módů a tohle je jen jeden, takže stejně budete muset číst nápovědy ve hře, jak se vlastně zrovna tenhle jiný mód hraje.

Ostrá hra

Na tréninkovém serveru je velmi málo lidí, takže je lepší si zajít na pořádný server. Obvykle bývají zaplněné dva. Tam už se dá najít spousta lidí a tedy vydělat nějaké pořádné expy. Stačí vybrat místnost, kde čekají lidé a být „ready“. Jakmile zakladatel místnosti hru odstartuje, tak se všichni hráči seřadí na dance-floor (fuj, jak já tohle spojení nesnáším), začne hrát muzika, perfektní hlas zaječí „common“ a už to můžete rozjet.

Pád na hub...drž...pusu

Mé nadšení pro zcela jinou online hru, než je MMORPG, záhy vystřídala frustrace a bezmoc. V tutoriálu jsem si sice hezky trsal, ale na normálním serveru mě vyklepli, ani jsem nemrkl. Všichni si tam vesele trdlují a já jako jediný jen tupě stojím a koukám jak lama. Proč? Protože to prostě nejde. Jak mám správně vyťukat 10 šipek a na konci přesně zmáčknout mezerník a to všechno za dvě sekundy? To jsem prostě nepobral. Ti hráči musí mít reflexy fretky, která sežrala kamion kafe, jinak to není možné.

Krom toho, když spletete jednu šipku, musíte je vymačkat zase od začátku, ale to je stejně jedno, protože to už se stejně stihnout nedá. A aby toho nebylo málo, občas vám do kilometrového seznamu šipek dají šipku červenou, kterou musíte zmáčknout obráceně. A to se stejně stávalo až v pozdějších částech písničky, kde jsem se maximálně koukal, jak to ostatní drtí se skóre 200 000, kdežto já měl 0.

A to mluvím o nejmenší obtížnosti. Ti blázni tam to hrají klidně na těžší – to znamená rychlejší písničky a více šipek. Opravdu bych moc chtěl někoho vidět naživo, jak to sakra dělá. Pokud to nejsou roboti a nebo japonci, tak mi to hlava nebere.

No nic, já se chytal na nejpomalejší písničky tak někam do poloviny, možná tří čtvrtin a to jsem ze sebe vydával maximum a předtím jsem půl hodiny meditoval na hlavě. Pořád jsem si říkal, že to přece není možné, to se musí dát naučit, je tam nějaký trik, přece nejsem jelito, hrál jsem automatové střílečky na postřeh, na reakce, na paměť, tak tohle musím taky dát. Ne, prostě ne.

4way a 8way

Aby toho nebylo málo, tak pokud pro vás bude tahle hra moc jednoduchá, můžete si ji přepnout do módu 8way, která se hraje na numerickém bloku klávesnice, kde budete mačkat šipky i šikmo, takže celkem do osmi směrů. Na to je vhodný obzvlášť jeden mód, ve kterém jezdí šipky zleva a zprava ve dvou řadách, které musíte vždy na správném místě odmáčknout.

V módu 8way jezdí ve třech řadách a já už měl vánočku z prstů při 4way. Tady bych potřeboval ještě naduplikovat oči.

Beat Rush

Když jsem to s vypětím všech sil dotáhl na level 3 a dostal jsem za to nové tričko, pomalu jsem se smiřoval s tím, že tahle hra nebude pro mne. Šel jsem tedy v rámci recenze vyzkoušet jiné módy a mou volbou byl Beat Rush – samozřejmě na nejlehčí obtížnost.

Jiný mód se také jinak hraje a jelikož mne to tutorial nenaučil, skončil jsem jako obvykle na posledním místě. Tento mód není nijak složitý, také mačkáte šipky nebo mezerník podle předloh, jenže tentokrát jen kratší úseky, které jsou spojeny elipsou. Úseky s šipkami jsou čtyři a jsou rozmístěny do světových stran. Po elipse běhá kulička a když je v jedné čtvrtině, musíte vymačkat příslušné šipky (většinou tři nebo čtyři). Když zvládnete všechny čtyři úseky, než kulička ujede do jiné čtvrtiny, začnete tancovat.

Naštěstí tenhle mód připouští určitou toleranci, takže i když jednu část pokazíte, sice vás počítač nepochválí, ale aspoň si zatancujete. Vždy když správně dokončíte jedno kolečko (2 až 3 sekundy), tak máte chvilku na přípravu na další. Když ale uděláte chybu, někdy dostanete šanci na opravu a ihned jedete to samé znova. Jelikož jsem to ale nikdy nečekal, tak jsem to vždycky zkazil.

Beat Rush se může zdát jednodušší, ale opak je pravdou. Jelikož normálně si zamotáváte jen prsty, tady si zamotáváte i oči. Musíte koukat na to co je a co bude, prostě masakr. Ale možná jsem na sebe moc přísný, když tam bylo kolečko, kde se měl jen 4x zmáčknout mezerník, tak to jsem i zvládal.

Guitar mód

Naprosto vyřízený z toho jak mi to nejde a hlavně z toho, jak to ostatním jde, jsem zkusil guitar mód. Na ten jsem si musel založit vlastní místnost, protože to snad nikdo nehraje. A to je úplně něco jiného. Jste postaveni před desku, po které k vám padají kulaté symboly ve čtyřech řadách a vždy když jsou ve spodní části, musíte stisknout odpovídající klávesu, která patří ke správné řadě a stisknout klávesu shift.

Je to obdoba hry na kytaru, při které jakoby mačkáte struny a brnkáte shiftem. Ihned jsem si vzpomněl na moji oblíbenou hru z hracích automatů jménem Beatmania, která funguje na podobném principu. Guitar mód je spíš obrácená verze Guitar Freaks. Každopádně něco, co konečně dokážu hrát. Mimochodem, ti maniaci z videí výše by s Audition Online určitě neměli problém ani na nejtěžší obtížnost.

Guitar mód vyžaduje mačkání jen tří kláves + shift. Tedy v nelehčím módu. Na těžší obtížnost se už mačkají čtyři a i když se to nezdá jako velká změna, tak mačkat něco malíčkem navíc dokáže přinést velký chaos do hry. Samozřejmě to není všechno, další těžší obtížnost přinese oblíbený 8way mód, při kterém začnou přijíždět úplně jiné symboly, které se musí odmačkávat zase jinými klávesami = druhou rukou. V tomhle módu ale i nadčlověku (= člověk, který to zvládne) už začnou docházet ruce a fakt nevím, jestli další klávesy (jako je Del, šipka nahoru atd., které zapínají různé vychytávky) má mačkat nosem, nebo čím.

Já se tedy usídlil na nejlehčí obtížnosti jako obvykle a cítil jsem se tam jako doma. Kytarový mód je celkem vymakaný a nabízí různé bonusy. Například symboly mohou vypadat různě a dělat různé věci. Nemusíte jejich schopnosti využívat, ale když to uděláte, dostanete více bodů. Například baculatý symbol nevyžaduje brnkání, stačí jen zmáčknou příslušnou klávesu, nebo symbol s šipkou nahoru vám dá více bodů, když k jeho držení stisknete mezerník. Pak tu jsou speciální zvýrazněné úseky, ve kterých můžete stisknout šipku nahoru a hrací plocha začne hořet a opět získáváte víc bodů – je to ovšem méně přehledné, takže se to potom snadno kazí. No a nebo je tu flameout – když pořádně nažhavíte hrací plochu a zmáčknete klávesu Del, hra se přepne na chvíli do módu 8way.

Kromě toho všeho, vaše správné hraní znatelně ovlivňuje hranou písničku. Není to sice dokonalé, ale při špatném zahrání zaskřípe kytara a kousek vynechá, kdežto ostatní zvuky písničky hrají dál. Navozuje to tedy opravdu pocit, že na kytaru skutečně hrajete. Není to jako v těch amatérských hrách, kde se při špatném zmáčknutí klávesy jen celá písnička ztiší.

Bohužel celé mé nadšení z tohoto módu trochu sráží fakt, že ho lidi skoro vůbec nehrají, takže nezbývá než si ho hrát jen tak sám pro sebe bez expů, nebo trpělivě čekat až se někdo připojí.

Rhythmholic

Mód Rhythmholic taky neuvidíte nikoho hrát a přitom je to taková sranda a navíc to zvládnou i normální lidi, jako jsem já. Hra spočívá v tom, že se musíte zaposlouchat do hudby a naladit se na jeji rytmus. Potom se vám vždy nejprve ukáže co máte zahrát a to dost směšným způsobem – některé doby písničky se vám ukážou jako ikonka psa a štěkne to, jiné jako ikonka kočky a mňoukne to. Ještě mezitím mohou být pauzy, které nedělají nic. Jakmile tato prezentace skončí, musíte to vy zopakovat tak, jak vidíte zobrazené ikonky a ve správný čas, ne rychleji ani pomaleji. Stačí na to dvě klávesy (šipky do stran), jedna pro kočku a druhá pro psa.

V ikonkách se může objevit i bedna, která jen udělá zvuk pes/kočka ale když potom to opakujete, musíte si pamatovat, co to bylo.

Space pang

Tenhle mód opět – hádejte co? Nikdo nehraje. Přitom je to nejlepší věc, jakou můžete udělat, když chcete vyhrát spousty expů. Je asi to nejjednodušší, co může být. Ze strany přijíždí symboly a když dojedou do cílového místa vlevo, zmáčknete mezerník. Jak přesně se trefíte, tolik dostanete bodů. To prostě zvládne každý. Navíc za každých 100 komb (nezkažen žádný symbol) si můžete klávesou Del zapnout bonusový mód, a když v něm 6x za sebou trefíte perfect, dostanete body na víc. To se mi bohužel nikdy nepodařilo, ale to vůbec nevadí, protože moje odměna byla asi 250 expů i když jsem byl druhý ze dvou. A jednou, když se stal zázrak a hrál nás plný počet a byl jsem první, tak jsem si nabagroval 800 expů. O tom se mi v normálních hrách ani nesnilo, tam jsem získal vždy tak 0 až 50.

Club dance

Tento mód … ne, tentokrát ne. Tento mód se hraje často, protože je zase vhodný pro supermany, takže nic pro mě. Je to kombinace různých módů s mačkáním šipek, ale hlavně tam jde o to, zatancovat si s holkami a vybrat si správnou partnerku. Proto se musí čekat na správné spoluhráče a jakmile se najde správný počet párů (maximálně šest lidí), hra může začít. Při čekání se ještě hráči často převlékají, aby byli co nejhezčí a našli si lepšího partnera.

Na začátku každý předvede co umí a kluci ohodnotí holky (pošlou jim srdíčko), jak se jim líbili a holky zase kluky. Následuje předávání květin a jakmile se utvoří páry, tak ti spolu bojují tancováním proti ostatním. Jakmile vše skončí, nejlepší pár dostane bonus.

Je to milá podívaná, ale bohužel ne pro mě. Jelikož si tam všichni vesele brejkovali a já tam stál jak tupec, jak ta největší lama, která nic neumí. Až mě to málem donutilo cítit se trapně. Zatracené šipky. Byl jsem rád, když jsem jednou nebo dvakrát něco dokázal naklikat.

Mimochodem, u téhle hry se opravdu sluší hrát za kluka, pokud jste kluk, protože to se nastavuje jen v registraci na webu, ve hře už ne a opravdu bych se necítil dobře, kdybych měl tancovat s klukem, jako s partnerem. To bych si radši vytvořil jinou registraci.

Ostatní módy

Módů je fakt velké množství a hlavně často k různým módům existují i týmové volby, které umožní hraní párům proti sobě jako v Club dance. Například to ty prokleté šipky zmixuje s vaší partnerkou a každý vyťukává jen ty svoje a dohromady dostanou body za úspěšný tanec – v mém případě takové hry končili tak, že jsem na konci tupě koukal do země, kdežto tanečník z druhého páru se vesele objímal s partnerkou za svitu reflektorů.

Tak by mě zajímalo, co by asi na tohle řekli tzv. experti na počítačovou závislost, kteří mají plné huby keců o tom, že si hráči chodí léčit komplexy z neúspěchů v reálném životě do počítačových her. Takovým mamlasům bych nainstaloval Audition Online, vrznul bych jim tam jakýkoli šipkový mód na nejtěžší obtížnost a nechal je to hrát tak dlouho, až by přiznali, že melou nesmysly.

Licence a story mode

Jakmile dosáhnete levelu 6, přestanou vám přibývat expy, dokud nezískáte licenci (tak se stane i na dalších levelech). Ta se získá tím, že vyhrajete jednu speciální soutěž a nasbíráte v ní určitý počet bodů, perfectů a xprefectů (několik perfectů zasebou). Vstup na soutěž stojí 200 beats, herní měny. Já to zvládl napodruhé i když mě to stálo pekelné soustředění, hlavně kvůli těm perfectům.

Po získání licence se vám odemkne i nový story mód. Ten lze hrát jen tak, že si založíte svou místnost v tomto módu a speciální je tím, že hrajete proti počítači. V nabídce je mnoho soupeřů, které máte porazit, takže to na chvíli vydrží. Ale nemyslete si, že je to jednodušší, než normální hra proti hráčům. Každopádně na konci máte vždy na výběr, zda chcete expy nebo beaty jako odměnu.

Shop

Samozřejmě zde nesmí chybět obchůdek, ve kterém si můžete koupit nějaké oblečky a jiné věci. Obchod je rozdělen na dvě části. Jedna část je dostupná pouze pro páry, druhá pro kohokoli. Věci se tam dají koupit buďto za reálné peníze (cash), nebo za beaty, které dostáváte jako odměnu spolu s expy.

Kromě obleků, věcí do ruky (mikrofón, balónek, kytka...), nebo kytary, podstavce pod sebe do čekací místnosti, pořádné aparatury (když jste zakladatel hry), si můžete pořídit i peta a že jich tam je požehnaně. Pet je roztomilý doplněk vaší postavy a dělá vždy nějaké skopičiny. Když začíná nějaký tanec, doprovodí vás na parket a pak uteče, odkutálí se, zkrátka zmizí, aby nepřekážel a jakmile dotančíte, zase přiběhne zpátky a raduje se s vámi.

Mise

Mise jsou obdoba jakýchsi questů. Jakmile se vám zpřístupní a splníte co požadují (nahrát nějaké skóre, trefit perfecty atd.), získáte za to menší odměnu. Bohužel jejich popis je tak stručný, až někdy nic nevysvětluje, například "NO GREAT". Co si pod tím mám představit? Nesmím trefit žádný great, ale ostatní jo? Nesmím s tím mít ani jeden miss? Musím být na prvním místě a nemít žádný great? Kdo ví...

Nedostatky

Jako hlavní mínus bych uvedl obtížnost. Hodila by se tam i volba něco jako „ultra-lamer-baby-noob“, abych si to taky trochu užil. Takhle je to super pro maniaky, které nepochopím, dokud to neuvidím na vlastní oči. Na druhou stranu si na tom tak procvičíte prsty, že pokud se plánujete stát pekařem, vánočky vám nebudou dělat vůbec žádný problém, pokud si ty prsty nezamotáte už při hraní.

Další nedostatek jsem zprvu pokládal za výhodu a tou je délka písniček. Například v Beatmanii jsou všechny písničky zkrácené a kolikrát jsem si říkal, že je to škoda, že je za chvíli konec a chtěl bych si tu písničku zahrát celou. Tady je celé mám, ale po chvíli to začne být moc dlouhé a člověk se rozhoduje, jestli tu dlouhou písničku dát znova a nebo radši něco jiného. Navíc když mají ty písničky víckrát stejný refrén dokola, tak to taky snižuje zábavnost. Naopak u komplikovaných módů, jako je Club dance, je všechno v pořádku.


Hodně mi také vadilo, že v seznamu založených her není vidět jaký mód se hraje. Lze to zjistit až po kliknutí pravým tlačítkem myši a já bych to chtěl zaprvé vidět hned a zadruhé si to podle toho ještě navíc seřadit. Nejde ani jedno.

Celkové menu hry a rozvržení ovládacích prvků je nepřehledné a dlouho trvá, než se v tom člověk zorientuje. Například když jsem dostal nějakou odměnu ve formě nové věcičky, vždy mi trvalo nějaký čas, než jsem konečně našel kde je.

Hudba

Výběr písniček je velký a každá je tam v několika různých obtížnostech (pokud to zvolený mód nabízí) a spousty upravených a remixovaných verzí. Najdete tam známé písničky jako třeba Everytime we touch, ale i neznámé viz. GEE, což mě mile překvapilo a pak vyvedlo z míry tím, že to je jiná než japonská verze, takže jsem zkazil i to co už jsem uměl a nebo speciální haf song, u kterého se prostě hrát nedá a člověk se musí smát (hlavně od času 2:50). Na webu se ohání i zpvěvačkou Lady Gaga, ale na tu jsem tam zatím nenarazil.

Grafika

Grafické zpracování hry není moc přívětivé a vaši grafickou kartu rozhodně ničím nepřekvapí, maximálně polechtá na bránici. Postavy jsou hranaté, kostrbaté a prostředí okolo až moc jednoduché. V místě s vodopády jsou dokonce vodopády vyřešeny formou spritů, namísto particlů. To jsem viděl naposledy v dobách PSX u hry Twisted Metal 2.

Taneční kreace jsou dejme tomu průměrné, ale jelikož jsou prezentovány hranatými postavami, také to nevypadá nijak extra. Kromě toho většinu času na ně nemáte čas koukat, protože se snažíte nemyslitelně rychle namačkat šipky ve správném pořadí.

V kytarovém módu navíc vy, coby kytarista s kytarou, nemácháte do kytary vůbec podle hudby, ale prostě jen tak obecně, takže tam ani nemusíte být.

Na druhou stranu, když se vám nějaký tanec povede načasovat pěkně do rytmu a nejlépe synchronně i s někým dalším, tak pak to vypadá suprově. Jen se to moc často nestává. A občas to i působí komicky, když dva hráči dělají nějaký stejný srandovní pohyb, což u mě vede hlavně k tomu, že kvůli smíchu zkazím hru.


Grafiku ani nejde nijak nastavovat, nebo jsem prostě nenašel kde. V launcheru je jen volba na spuštění v okně, která ale stejně nefunguje a hra se v okně spouští tak jako tak.

Jediná věc, která se mi na grafice opravdu líbila, byly 2D nápisy s názvem lokace, kde se bude tancovat. Vypadají trochu na způsob grafity s parádním designem.

A poslední věc ke grafice – v shopu jsou všechny věci nepochopitelně tlustě obtaženy čárou, která navíc ještě občas dělá různé kazy. Nejlepší by to bylo úplně bez obtažení.

Závěrem

Audition Online
5z10	Hratelnost: 4 Grafika: 3 Zvuk: 10
	Max level: 0 Měna: Beats Questy: Ano
Minimální požadavky: Windows 98, ME, 2000, XP, CPU Pentium III 1 GHz, RAM 256 MB, GFX Geforce2 (32 MB), HDD ?.
KLADY: dobré písničky mnoho rozličných módů skvělý kytarový mód roztomilí peti ZÁPORY: vysoká obtížnost zajímavé módy skoro nikdo nehraje grafika nepřehlednost rozhraní dlouhé písničky v seznamu založených her není typ
Download hry

Audition Online je vhodná hra pro experty s rychlými reflexy. Mnoho různých módů a hlavně týmových módů nabízí spoustu společenské zábavy za zvuků různorodé hudby. Jen nebýt té šílené obtížnosti.

Celkové hodnocení také kazí prakticky nulová hranost většiny zajímavých módů, které jsou podle mne lepší a lehčí, než ty, které se hlavně hrají.

Pro psaní komentářů se nejprve přihlaste.